Nedávno jsem byl v kině na Atlasu mraků. Ten film mě zaujal. Zaujal mě do té míry, že jsem začal číst i jeho knižní předlohu. Co na tom, že jsem místy při jeho sledování a hlavně po jeho skončení měl v hlavě pěkný guláš a marně se snažil přijít na to, co se vlastně ve filmu stalo. Svůj díl na tom nepochybně mělo rychlé střídání dějových linií, které bylo možnostmi filmu oproti knize ještě mnohonásobně umocněno. Někde jsem četl, že kniha sestává z šesti příběhů, víceméně od sebe oddělených. Film na rozdíl od toho tvoří jeden jediný příběh – a je to pravda. Nechci se ale v tomto článku zabývat…

Přemýšleli jste někdy o významu frází, kdy něco „stojí za hovno“ a kdy to stejné něco naopak „nestojí ani za hovno“? V případě, že nemáte nic lepšího na práci, můžeme si hrát na důležité alternativce a rozebírat tyto výrazy. (Co se mě týče, jsem více než vědčný za jakýkoliv podnět, který oddálí mou přípravu na nadcházející zkoušky, ať už se jedná o sebevětší ptákovinu). A vůbec, je náhoda, že mě takovéhle téma (o tom, jak vše stojí nebo nestojí za hovno) napadlo zrovna v této situaci nebo jde o zajímavou a všepopisující symboliku? Jádrem problému je předpoklad, jestli má hovno nějakou cenu. Odpověď na tuto otázku můžeme hledat hned ve dvou…

Hmm. A protože dnes už žádné desky zemské, jak tomu bylo za Všehrda, nemáme, bude tento článek jen o právech a soudech. Laskavý čtenář, nechť omluví případné nedostatky v mém textu, nejsem konec konců žádný profesor, docent ani doktor v tomto oboru. Jsem jen prachsprostý a pouhý student, který se nachází zhruba někde v jedné pětině cesty, na jejímž konci se právoplatně bude moct značit jako vystudovaný magor (rozuměj magistr a zároveň neber jako neúctu, ale jen jako lehce infantilní zálibu v přisuzování hanlivých označení odvoditelných a zaměnitelných se správným výrazem, který zosobňuje řečený titul- Mgr. Autor zkrátka nemohl odolat a tento výraz zde v této souvislosti nepoužít). I přes chybějící…

„Každá vysoká škola má vliv na způsob vašeho uvažování,“ řekla kdysi jedna lektorka na přípravném kurzu na vysokou školu, kterého jsem se zúčastnil. Tvrdila, že způsob přemýšlení je přímo závislý na oboru, který budeme studovat. Tehdy mi to tvrzení přislo zajímavé. Nic víc, nic míň. Dnes si začínám uvědomovat jeho pravdivost. Už delší dobu mi to vrtá hlavou. Jak se v průběhu života člověka mění způsob jeho uvažování a co má na tuto změnu vliv. A je každá tato změna nutně změnou k lepšímu? V současné době studuji třetím rokem na vysoké škole a nacházím se zhruba v polovině celého studia. Ohlédnu-li se zpátky do doby, kdy jsem ještě byl…