Movember, měsíc knírů, je v plném proudu. Navzdory značné nevoli drtivé většiny žen, si opět muži z celého světa nechávají narůst nádherný knírek. Stejně tak já. Akorát v mém případě knírek není nádherný a téměř není vidět…
Listopad je tak pro mě každoročně do jisté míry frustrující. Zvláště pak ke konci měsíce. V loňském roce se mi běžně stávalo, že si moji přátelé mého vypiplaného knírku, až do chvíle než jsem je na něj sám upozornil, vůbec nevšimli.
Na druhou stranu je pravda, že se tím pádem setkávám s posměchem o poznání méně než ti, kterým bujný smeták pod nosem narostl. Právě nejrůznější poznámky o „německém pornoherci“ jsou, dle mého názoru, častým důvodem, proč se mnoho mužů do této akce vůbec nezapojí nebo to nakonec nevydrží. Je sice pravda, že rok od roku je povědomí o Movemberu větší a celé téma je i více medializováno v porovnání třeba s dobou před třemi lety, nicméně stále jsou slyšet povzdechy, že „to radši budu chodit se zavřenýma očima“ nebo dokonce pohrůžky žen, které zašly ještě dál a snaží se statečné muže odradit založením konkurenční akce Decembeaver v prosinci (každý si jistě domyslí, o co by šlo).
Tento nátlak okolí, kombinovaný s vlastním vědomím, že „s knírem přece jen zas tak extra nevypadám“, je těžkou překážkou. Rád bych proto tímhle blogem podpořil všechny knírkaře, kteří zápolí s takovými překážkami, ať už v boji fyzickém (knírek prostě neroste!) nebo v boji mentálním (posměch a úšklebky) a dodal vám (i sobě) sílu tento boj dokončit.
Nehledě na pohlaví a nehledě na skutečnost, jestli knír roste nebo ne, musíme si všichni uvědomit, že zapojit se může každý. Nejste-li proto vůči Movemberu lhostejní a chcete-li se zapojit i jiným způsobem než jen skrze osvětovou činnost, můžete podpořit náš tým.
Knírkům zdar!
