Od chvíle, kdy jsem poprvé viděl film V Bruggách, jsem si říkal, že bych se tam jednou chtěl podívat. V neděli se tak stalo. S A. jsme sedli na vlak a jeli na výlet. Hned na první dojem leccos z filmu odpovídalo skutečnosti. Tak třeba čokoláda a pivo, oboje doslova na každém kroku. Město samotné je pak jako pohádka. Slovy Kena ze zmíněného filmu: „I’ve got to quite like Bruges now, it’s like a fucking fairy tale or something!“
-
-
Kompenzace za zpožděný let – sága pokračuje
Vlastně od začátku mi bylo jasné, že uplatnění našeho nároku za zpožděný let na naši dovolenou nebude jednoduché. Konec konců mnohé naznačovalo už chování dopravce na letišti, v den letu, což jsem popsal tady. Nečekal jsem ale, že to bude tak moc složité. Po odeslání písemného uplatnění nároku jsem čekal, že bude dopravce s odpovědí otálet do poslední možné chvíle. Vůbec mě ale nenapadlo, že neodpoví vůbec. Po více jak měsíci jsem se na dopravce obrátil znovu, tentokrát elektronickou cestou. Celkově jsem přikládal větší váhu klasickému psaní než e-mailu. V Travel Service to ale nejspíš vnímají odlišně, protože odpovědi jsem se dočkal prakticky obratem, za dva dny. Bohužel ale jen jakéhosi šablonovitého…
-
Utrecht aneb výlet do „toho pravého“ Nizozemska
Maastricht je, jak už jsem několikrát slyšel a četl, tak trochu jiné Nizozemsko. Není divu, jeho poloha na samém jihu země, mezi Belgií a Německem tomu dává slušné předpoklady. Navzdory nesčetným krásám Maastrichtu jsem proto chtěl navštívit i to pravé Nizozemsko. Vydal jsem se tedy do Utrechtu. Ačkoliv už jsem v Maastrichtu dobré dva měsíce, zatím jsem toho tolik nenacestoval. Rozhodně ne tolik jako někteří zaoceánští přátelé, kteří si svůj, mnohdy první a dost možná i poslední, pobyt v Evropě náležitě užívají. Uklidňuju se ale tím, že já jsem přece na výměnném pobytu celý rok, není tedy důvod spěchat. Výlet do Utrechtu se ale zdál jako dobrý nápad. Už jen proto, že…
-
Skotský alkoshopping
„Pít alkohol se může od 18 let,“ říká prodavač a vzápětí dodává: „Vypadáte mladší než 25, vy i váš kamarád támhle, ukažte mi doklad totožnosti.“ Osmnáct, pětadvacet…a vůbec, co s tím má společného můj kamarád? Co je to za logiku? Trochu se ztrácím. Vítejte ve Skotsku! Politika prodeje alkoholu ve Skotsku, potažmo v celé Velké Británii je obecně velmi přísná. Pravděpodobně je to tak správně. Díky jejímu striktnímu dodržování personálem v takřka každém obchodním domě je tak téměř nulová šance, že se nějakému mladistvému podaří koupit lahev s jakýmkoliv procentem alkoholu. Svou daň si ale takto nastavená pravidla vybírají ve formě nejrůznějších (s prominutím) buzerací vůči těm, kteří jsou způsobilí…
