Ve Skotsku jsem byl asi před třemi lety. Tehdy se mi tam líbilo natolik, že jsem si řekl, že se tam musím ještě alespoň jednou vrátit. Když proto sešlo z výpravy na Island, kam A. po zhlédnutí dokumentu odmítla jet s tím, že to tam vypadá jako na Marsu, rozhodli jsme se jet na dovolenou právě do Skotska. Hurá. Trasu jsem naplánoval tak, aby vyšla na týden, abychom toho co nejvíc viděli a stálo to co nejmíň peněz. Je proto jasné, že jsem musel přistoupit na mnoho kompromisů, cestu různě osekat a vynechat tak mnoho zajímavých míst. I tak jsme ale viděli dost. Dokonce nám oběma ten jinak krátký týden…

Když za mnou A. zase jednou, a už bohužel naposled, přijela do Maastrichtu, bylo to přesně dva roky, co jsme spolu. Při té příležitosti, a také protože A. má ráda tulipány, jsme si udělali výroční výlet do Keukenhofu, největšího květinového parku v Evropě. Ostatně bylo by asi škoda se za celý rok, co jsem v Nizozemsku, nevydat ani jednou za tulipány. Tím spíš, když jsou, společně s dřeváky a trávou, tak nějak považovány za symbol této země. Navíc v Maastrichtu, který je tak trochu jiné Nizozemsko (o čemž už jsem psal tady), těch tulipánů, na rozdíl od jiných částí Holandska, není zrovna moc k vidění.   Samotný Keukenhof je skutečně…

Jak rád bych napsal „konec dobrý, všechno dobré“, jenže bohužel nemůžu. Navzdory mým očekáváním, postoupení celé věci agentuře specializující na vymáhání kompenzací za zpožděné lety bohužel nepřineslo žádné rozuzlení, tím méně happy end.  Jak se můžete dočíst tady a tady, po vyčerpání snad všech myslitelných i nemyslitelných možností jsem se vzdal vlastní režie domáhání se toho, co mně a A. patří a vše přenechal zkušenějším. Tedy alespoň to jsem si myslel. Případ jsem postoupil agentuře, která se mimo jiné zabývá vymáháním právě nároků na kompenzaci na leteckých společnostech. Pochvalné komentáře na stránkách agentury a firemní strategie, kdy náklady řízení v případě prohraného soudního sporu nese čistě agentura, která si ale na druhé straně strhne určité…

Po mém téměř půlročním pobytu tady v Nizozemsku, jsme se s A., která za mnou přijela, rozhodli udělat si výlet do jeho hlavního města. Na Amsterdam jsem slyšel hodně chvály, proto také nejspíš byla má očekávání relativně vysoká. Jak naznačeno v titulku, umění, sex a tráva je zřejmě skutečně nejvýstižnější krátká charakteristika této metropole. Co se marihuany týče, snad hned po prvních krocích z nádraží směrem do centra člověka praští přes nos její charakteristický zápach (nebo možná vůně, záleží na subjektivním postoji) a tento (tato) se ho prakticky drží po celou dobu návštěvy. Je to jistě jedno z lákadel, které Amsterdam turistům nabízí. Nicméně člověk jako jsem já, který dosud trávu…