Hodinky a hodiny jsem dosud vnímal čistě jako nástroj na měření času. Dlouho jsem dokonce žádné neměl – proč taky, čas mi ukazuje telefon, který beztak každou chvíli tahám z kapsy. Několik měsíců zpátky jsem se ale o hodinky a horologii celkově začal zajímat trochu víc. No a nové hobby, nebo možná spíš posedlost, bylo(a) na světě.
Zjistil jsem tak, že u hodinek se zdaleka nerozlišuje jen barva ciferníků a materiál řemínku/pásku. Mé dělení náramkových hodinek na zlaté a stříbrné s kovovým páskem, popř. černým/hnědým koženým, vzalo rychle za své. Docela mě to všechno kolem času chytlo natolik, že jsem si o hodinkách koupil knihu (The Wristwatch Handbook: A Comprehensive Guide to Mechanical Wristwatches). Dost možná je to nejdražší kniha, kterou jsem si v životě koupil. Dobře, určitě je to nejdražší kniha, kterou jsem si v životě koupil. Díky ní jsem se ale kromě nekonečného sjíždění nejrůznějších značek a modelů hodinek na internetu, rovněž dozvěděl něco o tom, jak hodinky vůbec fungují. V čem se liší klasické hodinky s mechanickým strojkem od těch poháněných baterií (quartz), co jsou to v hodinářském žargonu komplikace a jaké druhy komplikací existují, že ne každé hodinky jsou vhodné pro každou příležitost, atd.
Je sice fajn si o věcech číst, ale co bych to byl za nadšence bez vlastní sbírky. Dosud jsem měl pouze dvoje hodinky – vcelku obyčejná Casia a pak poněkud formálnější švýcarské od značky Claude Bernard. Casia jsem nosil jako takové klasické každodenní hodinky a po Claude B. jsem sahal při formálnějších příležitostech. Oba mé prvotní modely fungují na baterii, stačí ji proto jen čas od času vyměnit a jinak není třeba se o jejich chod nijak zvlášť starat. Prostě tikají relativně spolehlivě a přesně. To byl ostatně důvod, proč v 70. letech minulého století příchod quartzové technologie tolik otřásl hodinářským odvětvím a způsobil úpadek v odbytu mechanických hodinek.
Orient Flight
Dnes se však mechanické hodinky dostávají opět do módy. Co se přesnosti a ceny týče, nemohou sice s jejich baterií poháněnými sourozenci soupeřit, nicméně navrch zase získávají díky určité sentimentální hodnotě, kterou s sebou přinášejí. Většinou totiž za výrobou mechanických hodinek stojí daleko více práce než za výrobou quartzových kousků a uvnitř ukryté soukolí ozubených koleček a dalších součástek (které často bývá vystaveno na odiv díky průhlednému zadnímu krytu), které se neúnavně točí a pracuje, vytváří onen pocit, že takové hodinky mají něco jako svou vlastní duši (tady je ten sentiment).
Měl jsem proto potřebu zabřednout trochu víc do toho hodinářského kumštu, a proto jsem si k Vánocům nadělil své první automatické hodinky od značky Orient. Jedná se o hodinky od japonského výrobce, který patří pod další japonskou legendární značku Seiko. Nicméně Orient funguje na své mateřské společnosti nejspíš do jisté míry nezávisle. O tom svědčí už i to, že do svých hodinek montují vlastní strojky. To je samo o sobě vcelku unikum, protože je běžné, že i mnoho velmi známých švýcarských výrobců hodinek nevyrábí vlastní strojky, které montují do svých hodinek, ale kupují je od specializovaných výrobců (třeba ETA). Styl ciferníku vychází z klasického designu hodinek německých pilotů z období druhé světové války (B-Uhren). Jedná se o klasický design, který je i vcelku univerzální a vhodný zejména pro každodenní běžné nošení.
Co se přesnosti týče, Orient Flight tiká velmi spolehlivě, s ochylkou zhruba -10 sec/den. Za cenu kolem 3.500 Kč toho Orient rozhodně nenabízí málo – vlastní strojek s automatickým pochodem, klasický design, poctivé a kvalitní provedení, úctyhodná přesnost. Zkrátka mohu jen doporučit.
Orient Flight Gloomy Orient Flight
Vostok Amphibian
Ve své čerstvě zažehnuté vášni pro hodinky jsem si následně v zimě, pro změnu za odměnu za hotové zkoušky, pořídil potápěčské (diver) hodinky od ruské značky Vostok. Potápěčské hodinky jsou dalším velmi oblíbeným designem, v mojí nově vznikající sbírce proto nemohly chybět.
Konkrétně jde o téměř legendární model Vostok Amphibian (obojživelník). O této značce jsem se dozvěděl kde jinde než na hodinářském fóru. Vostok byl svým způsobem perfektní volba – tradiční značka s dlouholetou historií, mechanický strojek a nízká cena. Stejný model si navíc zahrál i v senzačně střeleném Andersonově filmu Život pod vodou (The Life Aquatic with Steve Zissou).
Zajímavostí je rovněž jejich technologické provedení. Zatímco ostatní potápěčské hodinky zajišťují svou vodotěsnost především silnými materiály a robustní konstrukcí, která dokáže ve větších hloubkách odolat tlaku vody, Vostok přišel s relativně elegantním řešením, kdy jednotlivé díly hodinek jsou navzájem poskládány takovým způsobem, že čím větší na ně působí tlak (v závislosti na hloubce), tím pevněji jsou k sobě jednotlivé části stlačovány. V důsledku toho pak v podstatě platí, že čím hlouběji se hodinky dostanou, a tedy čím větší tlak vody na ně působí, tím více jsou vodotěsné.
Za cenu necelých 2.500 Kč se opět jedná o hodinky, které nabízejí vynikající poměr cena/kvalita. Strojek funguje spolehlivě s odchylkou cca +15 sec/den. Hodinky jsem objednával z autorizovaného internetového obchodu, který se nachází přímo v Čistopolu v Rusku, kde Vostok své hodinky vyrábí. Měl jsem sice trochu obavu z procesu jejich doručení, ale internetový prodejce dostál svým dobrým recenzím a vše proběhlo bez jakýchkoli problémů. Výhodou hodinek Vostok je také jejich vysoká přizpůsobitelnost. Jednotlivé části je možné libovolně měnit tak, že jejich výsledná podoba pak odpovídá přesně osobnímu vkusu každého. Prodejce, od kterého jsem své Vostoky kupoval navíc za drobný poplatek veškeré úpravy sám provede, takže z mé strany skutečně stačilo jen zadat požadavky jak chci, aby hodinky vypadaly a o vše ostatní bylo postaráno. Opět mohu jen doporučit.
O rok později…
Oba mé první mechanické kousky fungují spolehlivě i po roce od jejich nákupu. Delší dobu jsem sice neměřil přesnost (musím napravit), ale svoji funkci plní bez problémů. Vostoky se mi osvědčily jako spolehlivé sportovní hodinky, které nosím při běhání nebo na výlety do divočiny. Orienty zase zase slouží jako tzv. každodenní hodiny, nicméně lépe se hodí k neformálnímu stylu (společně se sakem se mi neosvědčily). Bez ohledu na odlišný styl a účel, zaujímají tyto hodinky jako první mechanické vlašťovky čestné místo v mé začínající sbírce.
2 komentářů
Děčínský
Sběratelství hodinek je staré jak hodiny a hodinky samy. Dají se v tom docílit i různá prvenství, ale základní funkce hodinek, měření času, se ničeho jiného nedocílí. Jen těch různých prvenství a zvláštností, ale ty rychle zanikají. Výrobci hodinek se snaží své řemeslo, jako jiní svá povolání udržet. Pojem času je stejně jen lidská kalkulace s fyzikálními vlastnostmi Vesmíru.
Pingback: