Řeč je o whisky a karamelu. To, že se karamel do whisky vůbec přidává mě zamrzí pokaždé, kdy takové sdělení na lahvi zahlédnu. Tmavější barva, která je takového přidání důsledkem je nicméně, zdá se, velice žádoucí z pohledu spotřebitele.
Jantarová nebo hnědá barva jednak zjevně vypadá lépe než původní světle žlutá a pak také přidáním karamelu je možné docílit stejného výsledku u každé lahve zvlášť, což by jinak nebylo možné a jednotlivé odstíny by se, v důsledku rozdílnosti sudů, ve kterých whisky zraje, navzájem lišily. Byl by to ale opravdu takový problém, kdyby se dvě lahve stejné whisky postavené vedle sebe v regálu vzájemně lišily barvou? Bohužel asi ano, minimálně tedy soudě podle současného trendu požadovat, aby potraviny spíše lépe vypadaly než chutnaly. Avšak z mého pohledu by tato menší uniformita výsledného produktu naopak dodala, byť i zcela obyčejné whisky jistý punc exkluzivity.
Třebaže karamel ve whisky údajně nemá žádný dopad na chuť nápoje a slouží skutečně pouze k estetickému doladění, vadí mi na tom celém už jen to, že se do whisky přidává něco, co není vůbec potřeba. Ono je to konec konců stejné třeba i u salámu nebo u masa. Přirozeně mdlá barva šunky zkrátka také není tolik přitažlivá jako ta krásně růžová, kterou si denně kupujeme v supermarketech. V tomto ohledu se není výrobcům whisky čemu divit, řídí se jen požadavky spotřebitelů. Myslím si ale, že by neměli podléhat tak snadno a osobně bych ocenil snahu tento požadavek zvrátit. Například osvětou. Dovedu si představit, že snad i jednoduchý hashtag ve smyslu „každá whisky je unikát“ nebo „v rozdílu barvy je krása“ otištěný na obalu by v tomto ohledu odvedl skvělou práci. Najít vhodný slogan už by bylo čistě prací šikovného markeťáka.
Konec konců výrobci karamel nepřidávají do všech whisky. Bohužel jsou toho ale většinou ušetřeny pouze některé single malts, které svou cenou cílí na jinou sortu zákazníků, na lidi, kteří už se většinou o whisky zajímají a uvědomují si, že tmavá barva automaticky neznamená lepší pití. Jsem ale přesvědčen o tom, že většina lidí by toto byla také ochotna akceptovat, kdyby jim to někdo vysvětlil. A jsme zase u té osvěty.
Nicméně je mi jasné, že zdaleka ne všechny toto zajímá, chápu proto, že představa naplněných regálů lahvemi Johnnie Walker Red Label, které budou mít světle žlutou barvu namísto temně jantarové, nebo které by se snad dokonce vzájemně lišily barvou jedna od druhé, je zkrátka na hony vzdálená nějakému reálnému očekávání. Na druhou stranu přirozená barva, bez přidaného karamelu, u všech single malts mi naopak připadá jako představa nejen pěkná, ale také možná. Třeba se toho jednou dočkáme.
